Preco BC?

Vela ludi sa ma v poslednej dobe nechapavo spytalo, preco sme sa rozhodli prestahovat do BC? Ved mame taky krasny domcek, tolko sme sa na nom narobili, mame tu vsetko, i par priatelov a predsa.... Citim sa preto dlzna vysvetlit to tym, ktori nechapu....

Liptovska Kokava, moja rodna dedinka

Narodila som sa pod Krivanom, v dedinke coby kamenom dohodil od prvych stitov a dolin Tatier. Verim, ze to, kde sa narodite nadosmrti ovplyvni vase vnimanie krasy, ci uz pozitivne, alebo negativne. Vsetky mesta a miesta budete uz len porovnavat s dejiskom vasho detstva. Pre mna krasne v suvislosti s krajinou, znamena pokrceny horizont ako papier, ktory zhuzvete ked sa vam nedari pisat, nie cisty harok leziaci na stole. Tmavomodre kopce, kazdy den ine, meniace sa tienmi a rocnym obdobim. Tmave zelene hory, z ktorych vzdy na Vianoce prisla k nam domov jedna krasna vonava borovica. Ked vecer na nej svietili  farebne svetielka, hadzali na strop dlhocizne tiene jej ihlicia. Krasna je zvlnena krajina v lete posiata babami sena a ludmi ponahlajucimi sa zachranovat ho pred dazdom ;-) V zime vsade vela snehu a vona uhlia a dreva z kominov v pichlavom ostrom studenom vzduchu. To su moje spomienky, to je moje "krasno"...

Nas tato sa narodil v Banskej Bystrici, nie uz priamo pod stitmi, ale v kopcoch a horach - v snad najkrajsom meste na Slovensku. Urcite by sa o tom so mnou neskriepil, pretoze ma rad Bystricu rovnako ako o nej spieva Honza Nedved:

Znám milostné dotýkání,
domů a hor a tichých strání,
viděl jsem je náhle jednou večer
před sebou stát.

V kruhu se kolem města hora svírá,
jak kolem lidí smutná naděj a víra,
zahlíd jsem víru jednou z mraků
v paprscích plát

Nad Bánskou Bystricí je noc
a lidem co pospíchaj spát,
vůní stromů voní dech.
Jak miloval Pán Bůh tenhle kraj,
když takovou krásu mohl mu dát,
obklopit horou pláč a zpěv

Za život člověk vidí kdesi cosi,
kde všude byl a co si v sobě nosí,
já jsem se do tvé krásy Bystrice zamiloval,
Taky bych chtěl se k horám ráno dívat,
otevřít okno slyšet dřevo zpívat,
To jak se kmeny stromů snaží po větru dát.

Nad Bánskou Bystricí je noc
a lidem co pospíchaj spát,
vůní stromů voní dech.
Jak miloval Pán Bůh tenhle kraj
když takovou krásu mohl mu dát,
Obklopit horou pláč zpěv

Banska Bystrica

Ponuknuta prilezitost, spolu s tuzbou presunut svoj zivot niekam inam, skusit stastie i svoje moznosti zaviedli tata z Bystrice do Londonu v Ontariu.... No a  neskor tam za nim i mna. Najprv podnajom, kdesi v srdci mesta, potom vlastny domcek v radovej zastavbe blizko este vzacne nedotknuteho lesa, ale stale este  v rusnom meste s horizontom rovnym kam oko dovidi. Povedali sme si, ze len docasne, kym sa nase zivoty nejak utrasu. Tam niekde v dialke v nasich planoch a snoch bola totiz Britska Kolumbia (BC) a jej hory. Tato po case zmenil pracovne miesto, narodila sa Evicka a mna zacinal boj s mestom az prilis unavovat a oslabovat. Kolko krat ma vtedy tato nenasiel doma ked sa vratil z prace. Uz vedel kde som, na lavicke v parku a v slzach. Mesto ma ubijalo, vycuciavalo zo mna vsetky sily a odhodlanie zvyknut si tu. Myslim, ze tak isto bolave by pre mna  bolo existovat zrazu v ktoromkolvek meste na Slovensku, ale to, ze zijem v meste a este i inej krajine bolo pre mna dvojnasobne tazke. Tak sme sa jedno leto schytili a isli sme si ju pozriet. Autom tisice kilometrov do BC a spat. Najuzasnejsi zazitok z Kanady a spomienky, ktore nam uz nik nevezme. Cele to partyzdnove dobrodruzstvo nam dalo motivaciu a len potvrdilo nasu vysnivanu konecnu stanicu v Kanade...

London, Ontario, Canada

Po mojich asi 4 rokoch v Londone sme predali nas domcek v radovej zastavbe a prestahovali sa sem, k mestecku Ridgetown, ktore si hovori "najpriatelskejsie mestecko v Ontariu." Nasli sme si tu domcek daleko od susedov, daleko od mesta a jeho kriku, zamaskovani v stromoch na skoro polnej ceste. Daleko od mesta a blizsie k prirode...ale stale daleko od kopcov, hor a poriadnych zim. Ridgetown bol a je akymsi pofukanim ran, naplastou, rehabilitaciou kym vas nadobro pustia z nemocnice zdraveho domov. 

Tam niekde v dialke je Ridgetown..

Tu som uz nevyplakavala v parkoch, ani doma na zahrade. Zamestnala som sa malovanim kadecoho v nasom dome, zhananim starych haraburd a zariadovanim, pysna a stastna ake je toto nase male skryte miestecko krasne. Hojilo mi dusu, vracalo jej pokoj. 

Nas domcek pri Ridgetown:
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.1032831538744.2006967.1164071371&l=2c8768f0c5

Moja praca v nom:
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.1035334361313.2007492.1164071371&l=b4c139a0df

Potom prisla Terezka, dalsi kocurik Minou, psik Yashka, povinnosti i radosti okolo deti, zvieratiek i domu. Tesila som sa z toho, ze mozem rubat drevo a kurit v peci, zo zivota takto mimo diania velkomesta. Ale neskor, par mesiacov dozadu spolu s celosvetovou hospodarskou krizou dorazila i neistota v tatovej praci. Zatial po skoro 18 mesacnej prestavke funguje fabrika dalej, ale s najpravdepodobnejsim scenarom, ze sa prestahuje do USA hned ako tamojsia nova bude schopna prevadzky.  Prisiel preto cas ist dalej. Dalej na zapad, za nasimi horami a pokrkvanym horizontom. Tam, kde su zimy tuhe, tam, kde zasa blizko vonaju borovice a kde vy sa vkradnete do teritoria prirody a nie ona k vam do zahradky. Tam do BC. Tak preto.....